Zobrazení zdroje stránky Instalace, zaměření a provoz spoje v pásmu 10,5GHz

==1. Příprava, co potřebujeme==
* Antény jsou velice úzce směrové, proto je potřeba na ně mít velmi pevný a stabilní úchyt. Nejlepší jsou příhradové stožáry, nebo třeba trubka průměru 65 mm uchycená ke stěně alespoň ve dvou bodech. Zaměřování je časově poměrně náročné - anténu nemůžeme montovat někam na špičku stožáru, kde se k ní nepůjde dostat - je potřeba k ní mít dobrý přístup pro pohodlnou manipulaci. 
* Je potřeba, především ve městech, předem si proměřit spektrum a zvolit vhodné kanály (většinou se od toho odvíjí i výroba spoje, např. u Alcomy sice spoj lze přeladit, ale pokud dopředu přesně víme kanály, dodají spoj přednastavený...).

==2. Měření kmitočtového spektra a výběr vhodného kanálu==
* pro měření se většinou používá měřící přístroj určený pro satelitní pásmo, např. [http://www.promax.es/fra/productos/fichaprod.asp?product=114 Promax Prodig-5] doplněný měřícím konvertorem (obdoba satelitního LNB - např. Alcoma měřící konvertor pro své spoje prodává, je použitelný pro všechny spoje v pásmu 10,5GHz)
* Je potřeba pamatovat na to, že konvertor potřebuje napájení - to mu většinou "posílá" měřící přijímač, ale musí se zapnout...
* Konvertor zachytává signál v psámu 10.5GHz a převádí jej na nižší frekvenci, kterou již měřící přístroj dokáže zpracovat. U "inteligentních" měřáků jako je Prodig-5 se musí nastavit správné hodnoty (opsat z konvertoru) - potom nám měřák ukazuje "reálné" frekvence a nic nemusíme přepočítávat. Je taky vhodné mít v měřáku "channel set" pro toto pásmo, potom pohodlně měříme přímo na kanálech, na kterých tyto spoje pracují. 
* Spoje pracují na dvou kanálech - na jednom vysílají, na druhém přijímají. Tyto kanály jsou od sebe dostatečně vzdálené, takže se "uvnitř" neruší. Sady kanálů bývají většinou dané (pokud přijíáme na kanále 1, vysíláme na kanále 7 apod.)
* Měření se provádí na OBOU koncích spoje, měříme směr kam spoj půjde + "pozadí" - otočíme se o 180 stupňů. 
** měřením "ve směru spoje" si vybereme kanál pro PŘÍJEM na této straně spoje (hledáme kanál, na kterém anténa zachytí nejméně šumu)
** měřením "dozadu" zjišťujeme, co nám vysílá za zády - může dojít k situaci, že nějaký cizí spoj "začíná" někde za námi a "končí" někde uprostřed naší trasy - pokud by jsme začali vysílat na kanále, který vysílá někde z pozadí a jeho přijímač je někde kousek před námi, mohli by jsme tento cizí spoj zarušit, při měření na protistraně spoje by jsme ale již cizí vysílač nemuseli slyšet (jsme od něj už příliš daleko a jeho signál je slabý)
** Úplně stejné měření provedeme na druhé straně spoje, potom dáme výsledky dohromady a vybereme vhodné kanály (většinou po měření na jedné straně spoje zbývá několik málo alternativ, na druhé straně vybereme tu nejschůdnější.
** Měří se samozřejmě v obou polarizacích
** Protože směrovost měřícího konvertoru není nijak zázračná (tuším okolo 60°) ale směrovost antén je vysoká, je potřeba s měřícím konvertorem při měření pohybovat zleva doprava a snažit se co nejpřesněji určit, odkud signál na daném kanále přichází - např.pokud při namíření konvertoru směrem na druhou stranu spoje máme zaručený kanál č. 10 ale pohybováním s konvertorem zjistíme, že signál přichází cca 20° zprava (když konvertor vytočíme doleva, signál se ztrácí, když jej vytočíme 20° doprava, signál se jeví nejsilnější) můžeme takový kanál použít - směrová anténa jej nezachytí. 
* Po vybrání kanálu je dobré spoj co nejdříve objednat a namontovat - pokud budeme po měření čekat měsíc nebo dva, může začít na tomto kanále někdo vysílat

==3. Instalace a zaměření spoje==
* Spoj montujeme na pevný stožár (tak aby se nám nepohyboval ve větru, velké antény ve větru dokážou divy) tak, ať k němu máme co nejlepší přístup (zaměrování není jednoduché)
* Zaměřujeme postupně ve více cyklech (horizontálně a vertikálně, na jedné i druhé straně spoje) a snažíme se dosáhnout co nejsilnějšího signálu (signál sledujeme podle typu spoje - např. v ovládacím software, na displayi ve vnitřní jednotce spoje, případně měřícím přístrojem, který jsme použili při úvodním měření) Může nám to připomínat zaměřování Ronje. 
* Antény mají "boční laloky" - snadno se může stát, že narazíme na silný signál, který při dalším pohytování anténou klesá, ale i v tomto případě by jsme měli vyzkoušet, jestli nenalezneme ještě silnější signál). Je vhodné si předem spočítat (velikost antén, délka spoje) jak silný by výsledný signál měl být a snažit se ho dosáhnout). Pokud zaměříme spoj na příliš slabý signál, může se stát že bude malá tzv. rezerva na únik a spoj nám bude v nepříznivých povětrnostních podmínkách vypadávat (toto se opravdu stává - při hlustém sněžení/dešti po celé trase spoje apod.)