Jak již napsal v neděli pozdě v noci StB (opět tím jen dokázal, že STB nikdy nespí), v sobotu proběhl pokus o spojení Újezda nad Lesy s Černým mostem. Trochu nám to zprvu zaskřípalo při pokusu o slíbený přístup na vyhlédnutou střechu v Újezdě, takže se nakonec vysílalo z kopečku nad sousedními Běchovicemi.
Ukázalo se, že pásmo 2,4GHz je zde docela nacpané:
Pro mne ale bylo ze všeho nejdůležitější vyzkoušet anténu a to se podařilo. Odborníky a mikrovlnné fajnšmekry prosím šetřete si nervy a nečtěte následující příspěvek. Je to napsané pro ty, co neví vůbec nic o rádiu a kteří na jakékoli mikrovlnné zařízení hledí naplněni posvátnou úctou.
Použil jsem laminátovou, vlastnoručně uplácanou parabolu o průměru 120cm, původně používanou pro satelitní TV (pochází ještě z dob, kdy se konvertory musely pašovat, paraboly lepit podomácku a na zvědavé dotazy sousedů, co že to mám na balkóně odpovídat že anténu pro příjem sovětské televize z družice Gorizont). Parabola strávila pár posledních let mezi kopřivami u plotu a tak byla už trochu obrostlá mechem a její odrazná plocha z alobalu už místy odřená.
Už jsem si ani nepamatoval, kde že původně měla ohnisko a tak byla trojnožka držící ozařovač volně posuvná, zajištěná jen klínky z vrbové větvičky - což sice vypadalo příšerně vidlácky ale umožnilo to pohodlně najít optimální polohu. (Fotky pořídil zlomyslně StB.)
Samotný ozařovač, byl vyroben z plechovky od rajského protlaku, podle doporučení Jaha2x, který mne na plechovkovou metodu navedl. Doporučuji ale použít spíš plechovku od ananasového kompotu (ananas mi totiž připadá chutnější než rajský protlak). Ale vážně. Průměr plechovky musí být alespoň 8cm, já použil 10cm (větší plechovka už nemá smysl - spíš vlastnosti jen zhorší). Na výšce plechovky až tak moc nezáleží, musí být jen "přiměřená" (půlkilové vepřové ve vlastní š?ávě je moc nízké) - o něco víc než je její průměr. Jediné, co je třeba dodržet je délka sondy a její vzdálenost ode dna plechovky. Obojí je 31mm. Průměr sondy by měl být tak 3 až 4 mm, ale funguje to i s měděným drátem o průměru 1,2 mm.
Někdo dává přednost N-konektoru (nevím proč) já použil běžný F-konektor, důvěrně známý všem, co mají doma satelit. Konektor se musí k plechovce připevnit tak, aby jen minimálně zasahoval do vnitřního prostoru plechovky. Já ho připájel, ale obecně takový postup doporučuji jen pro otrlé. Pokud nepracujete dostatečně rychle, a po zaletování okamžitě nezačnete chladit, roztaví se vám i plast uvnitř konektoru a můžete ho zahodit. Lepší je použít jen matičky, nebo samotnou matičku naletovat vně plechovky, našroubovat konektor a zajistit kontramatkou.
Při sobotním pokusu se ukázalo, že takovýhle šílený bastl, skoro zadarmo směle držel krok s takovýmhle 90ti centimetrovým profi Tyhanem za nevím kolik tisíc. Takže zahoďte zábrany, 2,4GHz nejsou žádné čáry; vrhněte se na ananasové konzervy a zkoušejte. Funguje to i bez parabolické odrazné plochy, jen plechovka proti plechovce. Sice hůř než s parabolou, ale rozhodně líp než na interní anténku v kartě. A nezapomeňte, že ty kolíčky uvnitř plechovky musí být buď svisle, nebo vodorovně, ale pokaždé u plechovek, co pracují proti sobě, stejně.
Antény jsme poskládali v takovéto opravdu polní dílně na schodech od bourané chaty. Takže vidíte, že se není čeho bát.
No tipuju zisk tak kolem 24dB. Dobrá práce. Sám se na něco podobnýho chystám. Viděl jsem i konstrukci kde byla použitá ofsetová parabola pro satelit. Výhodou je, že už má držák nastavený na ohnisko, ale musí se sklopit, aby mířila kam má.
Taky doporučuju hladkou plechovku. NE vlnitou. Strácí to pár dB.
Nevíte jakej má ta plechovka zhruba vyzařovací úhel ?
Jde o to použít dost velkou parabolu, aby signál nezasahoval mimo. Je na to nějakej výpočet ?
ad.1.
Takova karta se samozrejme hodi pro pouzit s kartou(nebo AP), kde je mozne regulovat vystupni vykon (a nastavit dle limitu CTU), tedy napriklad karty s PRISM2.5 cipsetem (Linsys WMP11 nebo Zcomax XI-626).
Ta antena z plechovky by mela jit celkem jednoduse spocitat. Jen bych k tomu pro jistotu potreboval svou knihu o antenach, kterou jsem uz nemel pekne dlouho v ruce a budu ji muset najit.
Pokusim se to spocitat z hlavy.
Delka vlny pro 2.4 GHz je cca 12,5 cm.
Prumer plechovky by mel byt lambdy/2, t.j. 6.25 cm. Odchyleni od tohoto prumeru znacne zhorsuje parametry anteny.
Vyska (delka) plechovky ma vliv na uhel vyzarovaciho diagramu, mela by mit delku alespon jednu vlnovou delku, t.j. 12,5 cm. Lepsi je 2 az 3 vlnove delky.
Buzeni pahylem je napetove, slo by to budit jeste proudovou smyckou.
Pro napetove buzeni by mel byt konektor vzdalen ode dna plechovky lambda/4, t.j. 3,125 cm.
Delkou pahylu se nastavuje prizpusobeni impedance anteny k impedanci kabelu. Cim lepsi prizpusobeni, tim lepsi prenos signalu z kabelu do anteny. Delku pahylu jsme nastavovali stipackama a pajkou. Pro nastaveni by to chtelo alespon jednoduchy reflektometr. Neni zas tak moc tezke si ho postavit. Staci kus dratu, germaniova detekcni dioda a voltmetr. Domnivam se, ze vlna ma v plechovce kruhovou polarizaci a nemelo by zalezet na natoceni anten proti sobe.
Stejne tak jde udelat tuto antenu treba z materialu pro tistene spoje. Jen bude mit obdelnikovy prurez. Sirka lambda/2, vyska lambda/4, t.j. 6,25 x 3,125 cm. Pro delku a buzeni plati to same jako pro plechovku. Tady uz je ale linearni polarizace a je treba dodrzet nastaveni anten proti sobe.
Doufam, ze jsem neudelal nekde chybu, kdyz tak mne nekdo opravte.
inzenyr
Původní příspěvek od jaha2x ad.1.
Takova karta se samozrejme hodi pro pouzit s kartou(nebo AP), kde je mozne regulovat vystupni vykon (a nastavit dle limitu CTU), tedy napriklad karty s PRISM2.5 cipsetem (Linsys WMP11 nebo Zcomax XI-626).
Na delce pahylu lambdy/4 bych zacal nastavovat, ale ta delka plati pro nekonecne tenky vodic. Pokud ma pahyl nezanedbatelny prumer, bude treba zkatit jeho delku. Zkraceni je mozne vypocitat, ale stipacky jsou rychlejsi.
inzenyr
Obavam se, ze pri prumeru plechovky 6.25 cm, by
to prijimalo nejlepe pasmo 2811 az 3673 MHz, coz
je mimo nase pasmo.
Pro to je naopak nejlepsi prumer cca 82mm, to jepasmo 2100 az 2800 Mhz.
Delka koliku se nejlepe nastavuje tak, ze na opacne
strane plechovky se vyvrta otvor pro sroubovak. Misto koliku se pouzije trubicka a do jejiho vrcholu se nasroubuje sroubek. Tim se docela dobre nastavuje presna delka (ale je to opravdu potreba?).
Nejlepsi delka pro plechovku je 3/4 vlny nebo nasobky, ale ve skutecnosti jsem nepozoroval podstatnych rozdilu. Uhel 140st. je pro takovou delku plechovky.
Cim delsi plechovka, tim vetsi smerovost a vetsi
ztraty v plechovce(vlnovodu). Zalezi na otoceni plechovky:
Sonda z boku = H polarizace, sonda ze zhora nebo zdola = V polarizace. Ozarovac u TV sat konvertoru
se dnes dela prave s kruhovym prurezem, aby prosly
obe polarizace a jsou tam 2 sondy, jedna zespoda a jedna z boku, tim se vybira H nebo V polarizace.
Da se prijimat i kruhova polarizace pomoci dielektricke
desticky(teflon) ve vlnovodu umistene podelne 45st. mezi H a V. Pro kruhovou polarizaci bude ale vhodnesi
takovy ozarovac: http://members.aol.com/homebrewpics...d/mmds-feed.htm.
Pro dalkove spoje muze byt vhodnejsi pouziti kruhove
polarizace (levotociva/pravotociva).
[QUOTE]Původní příspěvek od jaha2x Obavam se, ze pri prumeru plechovky 6.25 cm, by
to prijimalo nejlepe pasmo 2811 az 3673 MHz, coz
je mimo nase pasmo.
Pro to je naopak nejlepsi prumer cca 82mm, to je pasmo 2100 az 2800 Mhz.
========================================
:: Diky za doplneni, to byla ode mne pouze teorie, platna pro idealni pripad, i kdyz 82 mm se mi zda dost velke. Vysilali jsme na 2.3GHz, 4.3 GHz a 10 GHz a tam ty vypocty docela sedely.
========================================
Delka koliku se nejlepe nastavuje tak, ze na opacne
strane plechovky se vyvrta otvor pro sroubovak. Misto koliku se pouzije trubicka a do jejiho vrcholu se nasroubuje sroubek. Tim se docela dobre nastavuje presna delka (ale je to opravdu potreba?).
========================================
::Taky moznost, ma to jen horsi kvalitu, pokud pouzijes zelezny sroubek, pouzivali jsme postribrene mosazne sroubky. Nastaveni potreba je, protoze jinak se ti znacna cast vykonu odrazi zpet a na kabelu vznikne stojata vlna. Pak vyzaruje cely kabel.
========================================
Nejlepsi delka pro plechovku je 3/4 vlny nebo nasobky, ale ve skutecnosti jsem nepozoroval podstatnych rozdilu. Uhel 140st. je pro takovou delku plechovky.
Cim delsi plechovka, tim vetsi smerovost a vetsi
ztraty v plechovce(vlnovodu).
========================================
::Zalezi na tom, jestli chces pouzit plechovku jako ozarovac paraboly, nebo jako samotnou antenu. Pro ozarovac potrebujes kratsi plechovku s vetsim uhlem vyzarovani. Pro pouziti jako samotna antena, naopak potrebujes co nejmensi vyzarovaci uhel, kovova plechovka asi bude mit dost velky ultum, pro kvalitnejsi anteny jsme pouzivali material na tistene spoje.
========================================
[b]Zalezi na otoceni plechovky:
Sonda z boku = H polarizace, sonda ze zhora nebo zdola = V polarizace. Ozarovac u TV sat konvertoru
se dnes dela prave s kruhovym prurezem, aby prosly
obe polarizace a jsou tam 2 sondy, jedna zespoda a jedna z boku, tim se vybira H nebo V polarizace.
========================================
::V tom mas pravdu, neco s dielektrikem tam bylo. Dvacet let jsem se tim uz nezabyval.
inzenyr
Snažím se to shrnout do tabulky a mezivýsledek waveguide.sxc (waveguide.xls pro Billův fanklub) by chtěl ještě trochu "teoretického pozadí".
Kdo má chu? může si koupit kostelecké párky. Průměr plechovky je kolem 8,3cm a délka asi 18cm. U nás na Proseku je mají v Delvitě.
quote:
Původní příspěvek od jaha2x Obavam se, ze pri prumeru plechovky 6.25 cm, by
to prijimalo nejlepe pasmo 2811 az 3673 MHz, coz
je mimo nase pasmo.
Pro to je naopak nejlepsi prumer cca 82mm, to jepasmo 2100 az 2800 Mhz.
Původní příspěvek od highlander inzenyr: Prosím tě, mohl bys tu zveřejnit schéma a popis stavby reflektometru ?
Ideální by asi byl na plošnym spoji, kde ho bude možné dost přesně vyrobit.
Je hezký experimentovat, ale i ktomu je dobré mít nějaký jednoduchý měřicí přístroj.
Díky.
Neni na tom nic sloziteho, ale tisteny spoj se k tomu nehodi. Jedna se o smycku z medeneho dratu dejme tomu o sile 2 mm, aby drzela tvar, naladenou na 2.4 GHz, ve ktere je do serie zapojena nejlepe germaniova hrotova dioda schopna pracovat na 2,4 GHz (pri kvalite dnesnich tranzistoru by sel pouzit jako detekcni dioda i prechod tranzistoru Baze-Emitor). Smycka muze byt kulata, nebo ve forme vzdusne dvolinky na jedne stane zkratovane. Delka smycky nebo vedeni by mela priblizne odpovidat lambda/2, doladena kapacitou diody. Nevim, jak jsou v dnesni dobe kvalitni diody, zda je mozne pres tlumivky ( jako tlumivka je nejlepsi 2 zavity na feritovem kruhovem jadre se zavity co nejdal od sebe, aby netvorily kapacitu) merit detekovane napeti na diode, my jsme vetsinou merili proud diodou, ruckovy uA byl v te dobe citlivejsi nez voltmetr (tlumivky musite pouzit v kazdem pripade). V pripade, ze merite proud diodou, je treba jeste prerusit kapacitou stejnosmerny okruh anteny v serii s diodou. Kapacita se da vyrobit treba smotanim dvou dratu s teflonovou izolaci, nebo dvou lakovanych dratu pro vinuti transformatoru. Delka smotaneho dratu staci tak 0,5 cm, aby to vytvorilo kapacitu 3 az 4 pF. Pokud ma nekdo k dispozici tercikove keramicke kondenzatory o male kapacite, muze je pouzit. Jako kapacita oddelovaci kapacita se daji pouzit i keramicke, nebo teflonove pruchodky.
Na techto kmitoctech staci k mereni kmitoctu v podstate jen obycejny metr a kus dratu. Smycku je treba nejdrive naladit odberem signalu z karty na maximalni napeti na diode, nebo proud diodou a pak ji date pred antenu a podle meraku muzete experimentovat s antenou, nebo s nastavenim vystupniho vykonu. Pozor pri mereni by smycka nemela byt ovlivnena rukou, nebo vodivymi a nevodivymi predmety. Nelepe smycku zavesit do prostoru. Srovnavaci metodou podle velikosti napeti, nebo proudu se da odhadnou velikost vyzareneho vykonu. Vykon 20mW na vystupu z karty by pro mereni mel stacit.
Merit znamena vedet.
inzenyr
tak mě napadá taková otázka?proč kupovat anteny od výrobců když si ji člověk může doma spíchnout z plechovky svoji vlastní
aneb proč nezačít konkurovat a neobjednat si pár palet nekompletních plechovek třeb od pringless a nezačít vyrábět ve velkym?
Díky. Tím popisem jsi mně přivedl k tomu, že jsem si vzpomněl jak kdysi v jednom amáru byl měřič vyzařování mikrovlných trub.
dipól, uprostřed s hrotovou diodou a z vývodů diody vytažený tlumivky na PCB. pak to mnělo operák, kterej to přspůsobil k měřidlu.
Jen nevim jakej materiál by se mněl použít na ten plošňák. Ale asi to nebude moc kritický. Ta metoda je porovnávací, takže by to asi nevadilo na normálním cuprextitu. Co myslíš ty ?
Myslim, že u komerční antény je možné prostě "vlasy umýt a jít" Připojíš a jedeš.
Dál se o to nestaráš. Ta anténa je nastavená a hotová.
Pro výrobu většího množství to chce i nějaký ten měřící přístroj.
quote:
Původní příspěvek od DarkArt tak mě napadá taková otázka?proč kupovat anteny od výrobců když si ji člověk může doma spíchnout z plechovky svoji vlastní
aneb proč nezačít konkurovat a neobjednat si pár palet nekompletních plechovek třeb od pringless a nezačít vyrábět ve velkym?
23.09.2002 v 17:22
